Madeira - historie

Serra d´Agua

Podle některých teorií byla Madeira součástí bájné Atlantidy. Skutečná historie ale začíná až s portugalskými objevitelskými výpravami na začátku 15.st. Je tedy záhadou, jak se Madeira a ostrůvek Porto Santo dostaly na janovskou mapu z roku 1351.

V roce 1418 Joa Goncalves Zarka spíše náhodou díky nepřízni počasí jako zřejmě první Evropan přistává na ostrově Porto Santo. Vztyčuje zde portugalskou vlajku a opět odplouvá do rodného Portugalska.

Rok poté se Zarko vrací, aby na náklady portugalského prince Jindřicha Mořeplavce prozkoumal sousední větší ostrov, který při své první cestě viděl na obzoru. Příznivé klimatické podmínky a bohatství rostlinných druhů na ostrově přilákalo v následujících letech na Madeiru spoustu osadníků, kteří začali využívat úrodnou půdu pro pěstování vinné révy a cukrové třtiny. Ta byla v té době žádaným zbožím, takže její pěstování přineslo časem ostrovu značné bohatství. Zemědělství ovšem nebylo v hornatém terénu jednoduché. Musela být postupně vybudována terasovitá políčka a systém zavlažovacích kanálů – levad.

V roce 1478 na Madeiru připlouvá Kryštof Kolumbus. V té době ještě jako neznámý obchodník s cukrovou třtinou nebyl příliš úspěšný. Na ostrově Porto Santo se ale seznámil s dcerou správce ostrova Felipou Moniz Perestrelo. Oženil se s ní a na nějaký čas se na tomto malém ostrůvku usadil. Po objevení Ameriky Kolumbem Madeira získává význam také jako důležitá zastávka lodí na cestě přes Atlantský oceán.

Rok 1566 přináší jednu z největších pohrom své historie. Francouzský pirát Bertrand de Montluc se vylodí na Madeiře, zpustoší ostrov, zničí zásoby cukru a povraždí několik stovek místních obyvatel.

V té době začíná upadat význam pěstování cukrové třtiny na Madeiře, protože nově objevená Brazílie se stává jejím největším pěstitelem.

V 17.století přicházejí na ostrov ve větším množství Angličané. Anglický král Karel II si vzal za ženu portugalskou princeznu Kateřinu z Braganzy, což zaručovalo určitá privilegia anglickým osadníkům.

19. století nebylo pro Madeiru příliš šťastné. Neúroda různých plodin v několika letech, cholera v roce 1556, které podlehlo přes 9000 obyvatel, zdecimovaly zdejší hospodářství. Na druhou stranu se začíná rozvíjet cestovní ruch, přijíždějí sem především bohatí Angličané a členové aristokracie z celé Evropy. Na přelomu let 1860-61 zde tráví zimu rakouská císařovna Alžběta , aby se zde úspěšně léčila . Lékaři měli podezření na začínající tuberkulózu.

Portugalsko se účastnilo 1.světové války na straně spojeneckých mocností. Strategická poloha Madeiry způsobila ostřelování funchalského přístavu německou ponorkou.

Po skončení 1. světové války přijíždí na Madeiru do exilu bývalý rakousko-uherský císař Karel I. s rodinou. V roce 1922 zde umírá na zápal plic a je pohřben v Monte v kostele Nossa Senhora.

1932 - 1968 je obdobím portugalského diktátorského režimu Antonio Salazara spojené se všeobecnou stagnací hospodářství.

Ve 2. světové válce je Portugalsko neutrální, Madeira přijímá válečné uprchlíky.

Podnětem pro další rozvoj turismu je vybudování 1. letiště v Porto Santo v roce 1960.

Roku 1976 při reformách po tzv. Karafiátové revoluci Madeira získává autonomní status v rámci Portugalska.

V roce 1986 Portugalsko vstupuje do Evropského společenství a díky tomu na Madeiru proudí množství finančních prostředků na zlepšení infrastruktury a na rozvoj turistického ruchu.

Zájezdy na Madeiru

Zájezdy pořádá:
CK Mayer + Crocus,
Lidická 35, 150 00, Praha 5
tel: 241 432 483
fax: 241 432 027
www.ckmayer.cz
www.poznavaci-zajezdy.cz